Kdekdo se ve svých článcích rozčiluje nad tím, jak politici mnoha zemí zcela bezbřehým způsobem zadlužují své země a že to musí špatně dopadnout. Pravda, určité supiny voličů zůstávají v klidu, ale v jejich případě se jedná o naprosté nepochopení problému, což je u nich očekávatelné. Ono to samozřejmě dopadne špatně, ale úplně jinak, než si většina lidí myslí…

Oči mi naplno otevřel až tento článek. Tam je jasně napsáno, že vlády zemí vědí o tom, že roku 2012 přijde konec světa, a že s tím nelze nic dělat. Není kam se odstěhovat, abychom se katastrofě vyhnuli. Takže namísto vyvolávání paniky si užívají a nezapomínají dopřávat radostí z posledních měsíců života i nám, obyčejným občanům, kteří chodíme k doktorovi, možná někdy i do práce. Pravda, některé země to příliš uspěchaly a teď mají problémy. Pokud však udrží vláda nějakého státu rozumné tempo růstu dluhu, vyjde krach tak akorát na konec světa, to však už bude každému šuma fuk.

Proč však nejsou předlužené všechny země? Islámské státy žijí především teologií, nikoliv ekonomií. Tím pádem se jim ekonomické problémy úspěšně vyhýbají. Navíc jejich letopočet je nějakých šest set let pozadu, takže do roku 2012 mají ještě dost času. Kromě toho věří, že zničení se bude týkat pouze nevěřících psů (to jest nás), je Alláh ochrání. Nebo je rovnou vezme do ráje k huriskám.

A co Čína, která je naopak největším věřitelem? Číňan je ve své domýšlivé zaslepenosti natolik pyšný na svou starobylou kulturu, že se mylně domnívá, že když přežil až k dnešku tolik historických katastrof, přežije i tuto. No, chtěli bychom mu to přát, ale realita mu ukáže svou pravou ohyzdnou tvář.

Ve světle těchto skutečností je o to lépe vidět hloupost hamižných bank a firem přisátých na státní rozpočet, do pekla zkázy světa si stejně nic neodnesou. Půjdou hezky s námi, obyčejnými občany, kteří chodíme k doktorovi a tak dále. Takže vzhůru směrem ke státní pokladně s nataženou rukou, ať si taky něco užijeme. Jen doufám, že aspoň někdo bude pracovat až do posledního dne, abychom neumřeli hlady dřív, než ten konec přijde.
Zbyšek Hlinka